Režisér Jakubisko o svém velkofilmu Bathory

22. 9. 2006 - 8:32 | Téma | red

Režisér Jakubisko o svém velkofilmu Bathory zdroj: tisková zpráva

Můj filmový scénář sleduje osudy neobyčejné ženy, která vlastnila majetek větší než samotný král a která čelila mužským bojům o moc v dobách, kdy svět nebyl na silné a statečné ženy připraven

Můj filmový scénář sleduje osudy neobyčejné ženy, která vlastnila majetek větší než samotný král a která čelila mužským bojům o moc v dobách, kdy svět nebyl na silné a statečné ženy připraven. Děj se odehrává na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století, kdy se formovala současná podoba Evropy a kdy malé státy v jejím středu hrály svou významnou historickou roli.

Alžběta Bathory (1560—1614), hlavní hrdinka mého příběhu, neblaze proslula jako největší a nejkrvavější vražednice všech dob. Její činy tak, jak je popisuje populární literatura a řada umělců, zastínily v Guinnessově knize rekordů i novodobé masové vrahy a zrůdné diktátory. Kauza Bathory je jedním z nejzáhadnějších a zároveň nejkontroverznějších případů v dějinách lidstva a jako taková nabízí velmi atraktivní a nosné téma pro filmový projekt evropského charakteru.

Scénář filmu ale nesleduje pouze celoživotní osudy Alžběty Bathory. Neoddělitelnou součástí příběhu jsou také zásadní proměny Evropy na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Na straně jedné se před námi otevírá krutá doba plná moru, náboženských soudů, krutosti a trestů na konci středověku, na straně druhé však objevujeme začátek renesance.

Potenciál této látky jsem objevil již na počátku devadesátých let. V té době také začala má pozoruhodná cesta za poznáním skutečného příběhu grófky Bathory, jejího chrabrého manžela Nádašdyho, lstivého zemana Thurzy i řady dalších historických postav, které roztočily kolem této neobyčejné ženy smrtící kolo událostí. Scénář, na jehož základě film vzniká, je výsledkem mého dlouholetého sběru historických fakt, diskusí s renomovanými evropskými historiky i jemných hrátek s životodárnou fikcí, kterou jsem organicky zasadil do bílých míst v temné minulosti.

Hned od počátku mi bylo jasné, že se setkávám s rozporuplnou historickou postavou, v jejímž životě je řada hluchých míst a nejasností. Ani po čtyři sta letech se nenašel žádný historický doklad, který by odhalil skutečný běh věcí a který by oddělil skutečnost od fikce. S jistotou víme jen málo – například to, že grófka Bathory nebyla nikdy usvědčena a řádně odsouzena. Celou řadu dohadů a výkladů lze shrnout do dvou protichůdných hypotéz. Jedna jí přiznává vinu za krvavé zločiny a přisuzuje pověst nejmasovější vražedkyně (viz např. román Čachtická paní J. Nižňanského), zatímco druhá – méně zmiňovaná – shledává v její osobě spíše dobovou oběť politicko mocenských intrik.

Přestože si Alžběta Bathory drží s 560 vraždami prvenství v knize rekordů jako největší vražedkyně všech dob a přestože jí v tom řada historiků, spisovatelů, básníků i dramatiků dává za pravdu, rozhodl jsem se vydat druhou z naznačených cest a očistit jméno této neobyčejně půvabné a statečné renesanční dámy, která se nesmazatelně zapsala do historie. Chtě nechtě ji zbavím onoho skvělého prvního místa a možná se dokonce sám stanu zločincem, když hájím ženu, která ze svých obětí údajně zuby vytrhávalo maso a koupala se v krvi panen. Podle mého soudu byla krutá pověst o hraběnce Bathory vytvořena uměle a můj film se toho stane neklamným důkazem.

Ani v mém příběhu však divák nebude ochuzen o krvavou a krutou podívanou. Uhersko konce šestnáctého století bylo stále pod nadvládou středověku, zmítalo se v náboženských válkách i majetnicko mocenských sporech a to, co my dnes považujeme za surové a bestiální, bylo za časů Alžběty Bathory každodenní realitou, nad kterou se nikdo nepozastavoval. Lidský život měl pramalou cenu a vražda poddaného nebyla v rozporu se zákonem. Divák se tak může „těšit“ na válečné vřavy náboženských bojů, podlé intriky i kruté chování uherské šlechty.

Mou hlavní motivací, proč chci tento film natočit, nicméně není ani tak rozporuplnost legendy o Alžbětě Bathory, jako spíše snaha ozřejmit některé temné a nepopsané stránky historie vzniku několika dnešních evropských států. Velké Uhersko se v době života grófky Bathory (1560—1614) rozprostíralo od Českého království, přes Moravu, část Polska, Rakouska a Sedmihradska až ke Středozemnímu moři. Bylo to velké území, které osídlovalo mnoho národů, jejichž společnou řečí byla latina. Tento útvar v mnohém připomínal dnešní Evropskou unii. Právě neznámá heroická historie těchto států, které se staly baštou křesťanství před tureckým vpádem do Evropy, je impulsem pro to, abych blíže objasnil a přiblížil dnešnímu divákovi tuto zapomenutou etapu dějin.

V kulturním spojení přes malířství a hudbu se Uhersko spojovalo se středověkými umělci, jako byli Caravaggio nebo tvůrce první opery na světě Monteverdi. Protože se tyto postavy objevují i v mém příběhu, bude filmové dílo ovlivněno jejich tvorbou. Už ve scénáři je proto počítáno s kompozicí, barevností a tonalitou Caravaggiových obrazů stejně tak jako s inspirací malířů Bosche a Breugela.

Podlé intriky, spalující vášeň i chladná krutost, to vše se stalo ingrediencemi tohoto romantického thrilleru, jehož hlavními protagonisty jsou statečná a hrdá grófka Alžběta Bathory, záhadný a nevypočitatelný palatýn Thurzo, talentovaný malíř Caravaggio, hrdinný vojevůdce Nádašdy a komická dvojice mnichů Petr a Cyril. Ze současníků hraběnky Bathory uvedu na scénu i postavu uherského krále Matyáše II. a dotknu se např. také královny Alžběty či dramatika Shakespeara. To vše zabalím do hávu širokého plátna, ve kterém se historie prolíná s tragédií, magií a bizardním světem našich předků, kteří žili před čtyři sta lety. Rozhodl jsem se natočit příběh, který promluví k dnešnímu divákovi a nalezne úzkou paralelu mezi světem dávno zapomenutých časů a světem dneška.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Soudní bitva Aleca Baldwina nekončí. Herec opět odmítl vinu za zabití při natáčení westernu

Soudní bitva Aleca Baldwina nekončí. Herec opět odmítl vinu za zabití při natáčení westernu

6. 2. 2024 | Novinky | Tiscali.cz

Americký herec Alec Baldwin před soudem odmítl vinu za neúmyslné zabití, z něhož je obviněn v souvislosti se smrtelným výstřelem při natáčení westernu Rust v roce 2021. Informují o tom tiskové agentury.
Výstava Bond in Motion: auta agenta 007 v Praze

Výstava Bond in Motion: auta agenta 007 v Praze

30. 11. 2023 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Do Česka míří výstava Bond in Motion věnovaná vozidlům a technice z filmů o Jamesi Bondovi. Evropskou pouť zahájila v prosinci 2022 v Bruselu, vidělo ji přes 100 000 lidí. Pražské zahájení se koná 7. 12. 2023 v Křižíkových pavilonech na Výstavišti. document.write(""); document.write("");
Pedro Pascal prý krouží kolem hlavní role v nové Fantastické čtyřce

Pedro Pascal prý krouží kolem hlavní role v nové Fantastické čtyřce

16. 11. 2023 | Novinky | Adam Homola

Studio Marvel se údajně blíží k rozhodnutí o klíčové roli v nadcházejícím filmu Fantastická čtyřka, kde Pedro Pascal jedná o ztvárnění Reeda Richardse, známého také jako pan Fantastic.
Problémy Marvelu pokračují, nový díl Avengers teď přišel o režiséra

Problémy Marvelu pokračují, nový díl Avengers teď přišel o režiséra

16. 11. 2023 | Novinky | Adam Homola

Významnou změnou v nadcházejícím filmu Avengers: The Kang Dynasty je novinka, že Destin Daniel Cretton odstoupil z role režiséra.