Přiznávám se, ale na tento hraný snímek jsem čekal s napětím od okamžiku, co jej Zemeckis oznámil. Petitův příběh už jsem viděl před lety v dokumentárním filmu a i když bylo hned na začátku řečeno, že "to přežil a dokázal", stejně jsem tehdy hodinu ani nedutal. Samotné přípravy a rozhovory s jeho přáteli a protagonisty oné bláznivé akce byly natolik zajímavé, že prozrazení pointy vůbec nevadilo. Upozorňuji, že mám stále na mysli onen dokumentární snímek. Teď skáču k hranému filmu, který se mnou dokázal totéž. Opět jsem se bavil, byl napnutý, ale také hudroval nad tím, že někdo dokáže tak zbytečně riskovat svůj život. Zemeckis natočil opravdu srdcervoucí drama, které navíc rozložil do tří perfektně samostatně fungujících částí.

zdroj: Archiv

Představení hlavního hrdiny nepostrádá lehký humor, ale mnohem víc ukazuje fanatický zápal a nadšení pro lezení na provazech. Tady prostě jen koukáte a začínáte chápat Petitovy myšlenkové pochody. Lézt ve vzduchu je přeci tou nejnormálnější věcí.

Přípravy na vlastní akci pak ukazují, jak precizně vše bylo naplnánováno a jak moc všechno záviselo na detailech, které se každou chvíli mohly podělat. Když hlavní protagonista šlápne na hřeb, máte pocit, že se zhroutil celý svět.

Vlastní akce je pak spektakulárním vyvrcholením. 

zdroj: tisková zpráva

Samozřejmě se mezi mrakodrapy nechodilo, ale v IMAXU to vypadá skvěle.

Muž na laně (v originále The Walk) tak sleduje nejen vlastní přípravy oné slavné noční akce, která vyvrcholí procházkou mezi dvěma mrakodrapy, ale především ukazuje úžasnou posedlost Petita, coby člověka, který nasazuje svůj život právě proto, že jej miluje. Ano, na tu větu jsem přišel sám a napadla mi zhruba v polovině filmu, kdy jsem se převážně snažil opět pochopit, proč to všechno někdo dělá a co z toho má. A ona zbytečnost celé akce na dvojčatech je vlastně tou nejkrásnější věcí, která ukazuje, jak skvělé je žít a dělat úplně zdánlivě hloupé věci. 

Úžasný francouzský akcent hlavního hrdiny (a vypravěče) je z počátku velmi nepříjemný, ale nakonec si jej zamilujete. Všechny události, které Petit ústy Joseph Gordon-Levitta vypráví jsou tak věrohodnější a skutečnější. Gordon-Levitt je vlastně jakýmsi prototypem antihrdiny. Není na něm nic siláckého a drsného. Ani jeho charakter nevzbuzuje kdovíjaké nadšení. Tenhle chlápek se prostě soustředí jen na to svoje lano. A Zemeckis jeho povahu nijak nepřekresloval. Pamatuji úplně stejnou posedlost z dokumentárního filmu.

zdroj: tisková zpráva

Joseph Gordon-Levitt podává úžasný výkon, ostatní mu jen sekundují, ale neznamená to, že by hráli špatně. Kdepak. Jejich stylizace je fantastická a každý z nich doplňuje celkovou atmosféru více než výborně. A papa Rudy coby takový mentor v podání Bena Kingleyho je malou třešinkou na dortu.

Hodnocení: 90 %