Počátek 60. let nepatřil mezi nejklidnější éru v historii lidstva. Studená válka mezi západním a východním blokem se rapidně drala na svůj první vrchol. Po komunistické revoluci na Kubě (1959), rozběhnutí závodů o prvního člověka ve vesmíru (1957 až 1961), neúspěšném vylodění Amerikou podporovaných kubánských rebelů v Zátoce sviní (jaro 1961) a počátku stavby berlínské zdi (léto 1961) situace jenom rapidně eskalovala do nechvalně známé Karibské krize, která v říjnu 1962 svět přivedla na samotnou hranu atomového konfliktu. Právě během těchto hektických let je zasazen Donovanův nezvyklý příběh.
zdroj:
tisková zpráva
Vystudovaný právník Donovan si užíval zajímavého život již před studenou válkou. Během druhé světové pracoval jako důstojník Úřadu pro strategické služby (OSS), předchůdce CIA. Po válce byl rovněž asistentem soudce během Norimberských procesů. Tím však jeho kariéra neměla skončit. Když se na konci 50. let ujal případu zadrženého sovětského špiona Rudolfa Abela, bránil svého klienta skoro do rozthání těla. Nakonec ostře sledovaný případ prohrál o jediný hlas, ani s tím se však nesmířil.
V roce 1962 se mu podařilo vyjednat právě výměnu Abela za amerického pilota špionážního letounu U-2, Francise Gary Powerse. Tentýž rok rovněž chňapl po příležitosti vyjednat propuštění více jak tisíce kubánských zajatců, zachycených po neúspěšné invazi v Zátoce sviní. Ačkoliv byly vztahy velmi vypjaté – smlouva řešící výměnu zajatců za americkou potravinovou a lékařskou pomoc kulminovala jen dva měsíce po Karibské krizi – Donovanovi se překvapivě podařilo vyjednat i tento úkon.
zdroj:
tisková zpráva
Série drobných odchylek
Donovanova špiónská výměna Powerse za Abela z berlínského mostu byla zvěčněna jen tři roky po svém průběhu v jeho pamětech nazvaných Strangers on a Bridge. Sám Donovan zemřel pouze několik málo let na to, v roce 1970 jej ve věku 53 let postihl infarkt. Je tedy poněkud ironickou tečkou, že jej v pouhém věku kolem čtyřicítky ztvárnil skoro šedesátiletý Tom Hanks. Do popředí Spielbergova štábu však Donovana přivedl až scénárista Matt Charman, když o něm našel zmínku v pamětech Johna F. Kennedyho. Jako čerstvý autor, Most špiónů je teprve jeho druhým realizovaným scénářem, navrhl námět studiu DreamWorks, které po premise hned chňaplo. Odtud nebylo daleko k zaujetí Stevena Spielberga, který k úpravám scénáře přesvědčil bratry Coenovy.
Co do historických detailů se přitom výsledný film velmi věrně drží své předlohy – prozradíme-li několik menších spoilerů, řada detailů, které působí jako dramatické zveličení, pochází přímo z Donovanovy původní knihy či historických rešerší. Donovan se případu skutečně ujal velmi neochotně, ještě hůře situaci vzala jeho manželka. Taktéž právě jeho nápadem bylo podarit soudci vyloučení Abela z trestu smrti, protože se sovětský agent může v budoucnu někdy hodit.
zdroj: Cinemart
Trvalo čtyři roky, než mu souhra okolností dala za pravdu. Několik méně podstatných detailů si zápletka však přeci jen domyslela. Jeho dům se tak během obhajoby Abela nikdy ve skutečnosti neocitl pod střelbou, ačkoliv obdržel řadu výhružek. Taktéž nebyl v Berlíně svědkem střelby do uprchlíků přebíhajících berlínskou zeď – byť i tentokrát se o podobných případech dozvídal z doslechu.
V kombinaci s pozoruhodnou snahou o dodržení původního příběhu s jeho nuancemi i kapkou dramatické licence nakonec může být Most špiónů jedním z nejlepších Spielbergových filmů z poslední doby. Prozatím si vysloužil 92% kladných recenzí s průměrným hodnocením kritiků i diváků skoro 80%. Je nakonec jenom příhodné, že režisér, který se proslavil fantasmagoriemi o lidožravém žralokovi a dobrodružném archeologovi, se v pozdní fázi své filmografie ukázal být podobně hloubavý, jako sám James B. Donovan z předlohy jeho nejnovějšího filmu.
