Fantom Opery

17. 2. 2005 - 9:29 | Téma | red

Fantom Opery zdroj: tisková zpráva

Melodramatický příběh o znetvořeném hudebním géniovi, který přežívá v katakombách pod budovou pařížské Opery a „vládou teroru“ chce z obdivované talentované sopranistky učinit pěveckou hvězdu, napsal v roce 1910 spisovatel Gaston Leroux

Melodramatický příběh o znetvořeném hudebním géniovi, který přežívá v katakombách pod budovou pařížské Opery a „vládou teroru“ chce z obdivované talentované sopranistky učinit pěveckou hvězdu, napsal v roce 1910 spisovatel Gaston Leroux. Filmové adaptace Fantoma Opery buď zdůrazňovaly „gotický“ aspekt více temně romantické než hororové variace legendy o zvířeti vykoupeném soucitem krásky (viz první, němé zpracování se skutečně děsivým Lonem Chaneyem v roce 1925, či barevná verze studia Hammer z roku 1962 s Herbertem Lomem), nebo se zaměřily na okázalé zprostředkování emocí „velké opery“, jak tomu bylo v technicolorovém přepisu z roku 1943 s Claudem Rainsem.

V žádném zpracování Fantoma Opery nesmějí chybět dvě scény: shození křišťálového lustru a stržení masky titulnímu přízraku. Objevují se rovněž v nejnovější verzi, kterou podle mimořádně úspěšného divadelního muzikálu Andrewa Lloyda Webbera natočil režisér Joel Schumacher. Webberův muzikál nemá snahu ani šokovat, ani vzbuzovat hrůzu, ale naopak zdůrazňuje romantickou a hudební stránku příběhu. Jeho filmová podoba je ale paradoxně nejlepší ve scénách, v nichž žádné city nevyhřezávají a ve kterých se nezpívá. Takových míst je však ve dvou a půl hodinovém spektáklu, kde se prolínají dvě časové roviny („vzpomínková“ barevná se odehrává v roce 1870, „současná“ černobílá v roce 1919) pohříchu málo. Filmařsky vrcholná scéna – postupné barevné „probouzení“ v černobílém hávu „spící“ budovy opery, které doprovází zvedání obřího lustru – navíc proběhne hned na jeho počátku.

Joel Schumacher ve stylizaci většiny scenérií nezapře, že je tvůrcem dvou snímků o Batmanovi, ani že se pokusil přiučit klipové estetice Baze Luhrmanna, který v muzikálu Moulin Rouge brilantně oživil nejslavnější šantán 19. století. K podobně strhující vizi ale Schumacherovi schází nejen Luhrmannova představivost a odvaha, ale především osobitější partitura. Navzdory tomu, že se celosvětově prodalo přes čtyřicet milionů nosičů s původním záznamem muzikálu, Fantom Opery se utápí ve stereotypně strukturovaných melodiích, jejichž orchestrálně ozdobné, sirupovité aranže opakovaně „gradují“ do burácivého crescenda. Webberova hudba je (v kontrastu k reklamnímu, s barvami si pohrávajícímu obrazu) archaicky nabubřelá, vyumělkovaná a monotónní. Především ale není dostatečně nosná, aby posouvala nanicovatý děj kupředu.

Kdyby se film neodehrával v křiklavě marnotratných kulisách (zaujme především Fantomova stínová říše, v níž operní přízrak jezdí v gondole jako převozník na řece Styx), tak soudě nejen podle velkými emocemi obtěžkaných hereckých (i pěveckých) výkonů by se místy mohlo zdát, že jde spíše o záznam scénické podoby představení. Andrew Lloyd Webber, který je pod filmem podepsán i jako scenárista a producent, ztratil v obdivné sebevzhlíživosti naprosto soudnost, neboť do své původní jevištní hudební

show nenechal učinit nezbytné dramaturgické zásahy, jež by alespoň zčásti „rozbily“ teatrálními gesty doprovázené, vypjatě zpívané dialogy a zrychlily by zoufale se vlekoucí děj. Autor ani nepochopil, že rozechvělé rty a vzrušeně se dmoucí ňadra mohou díky „živé“ energii herců snad zapůsobit na divadle, ale že na filmové plátno jsou takové melodramaticky afektované projevy nepřenositelné.

Titulní postava – „padlý anděl“, jenž ze svého pekla vytváří nebe – by měla současně vzbuzovat soucit i děs. Gerard Butler v prapodivné „půlmasce“ (která je pouze módním doplňkem k jeho druhé, krásné polovině obličeje) však evokuje spíše jenom pseudoromantický patos Daniela Hůlky. Osmnáctiletá Emmy Rossumová v roli Fantomovy zbožňované chráněnky Christine, která se zmítá v citech mezi maskovaným ochráncem a fešným operním mecenášem, vikomtem Raoulem de Chagny (mdlý Patrick Wilson), nemá herecky šanci mnoho předvést, neboť je nucena jen k sladce nevinným pohledům a k promenádování se v kostýmu s – na svoji dobu – značně necudným rozparkem, nicméně její pěvecký výkon je slibný. Přehrávání Minnie Driverové v roli hysterické italské operní primadony La Carlotty by vyznívalo dryáčnicky, i kdyby je publikum sledovalo z poslední řady hlediště operního divadla, natožpak pokud je detailně snímáno filmovou kamerou. V roli jednoho z ředitelů Opery si zazpívá irský herec Ciarán Hinds.

Zmíněný Moulin Rouge je ukázkou, jak mohou být kýč i klišé fascinující, je-li pro ně nalezena vhodná interpretace zdůrazňující jejich kašírovanost. Webberova verze Lerouxova příběhu z doby „plynových lamp“, který pracuje s podobně vypjatými vášněmi (posedlá neopětovaná láska, zuřivá žárlivost, šílená pomsta), je ve své „realisticko-romantické“ stylizaci jen pompézně našlehanou, ale bezduchou pastvou pro oči, jež ztrácí přízračnost, napětí i náruživost. V páté loži, která je pro maskovaného démona opery rezervovaná na celou sezónu, nezůstává pro Webberova a Schlesingerova Fantoma jediné křeslo volné – všechna místa jsou obsazena jeho nesrovnatelně děsivějšími, ale i romantičtějšími předchůdci.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Soudní bitva Aleca Baldwina nekončí. Herec opět odmítl vinu za zabití při natáčení westernu

Soudní bitva Aleca Baldwina nekončí. Herec opět odmítl vinu za zabití při natáčení westernu

6. 2. 2024 | Novinky | Tiscali.cz

Americký herec Alec Baldwin před soudem odmítl vinu za neúmyslné zabití, z něhož je obviněn v souvislosti se smrtelným výstřelem při natáčení westernu Rust v roce 2021. Informují o tom tiskové agentury.
Výstava Bond in Motion: auta agenta 007 v Praze

Výstava Bond in Motion: auta agenta 007 v Praze

30. 11. 2023 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Do Česka míří výstava Bond in Motion věnovaná vozidlům a technice z filmů o Jamesi Bondovi. Evropskou pouť zahájila v prosinci 2022 v Bruselu, vidělo ji přes 100 000 lidí. Pražské zahájení se koná 7. 12. 2023 v Křižíkových pavilonech na Výstavišti. document.write(""); document.write("");
Pedro Pascal prý krouží kolem hlavní role v nové Fantastické čtyřce

Pedro Pascal prý krouží kolem hlavní role v nové Fantastické čtyřce

16. 11. 2023 | Novinky | Adam Homola

Studio Marvel se údajně blíží k rozhodnutí o klíčové roli v nadcházejícím filmu Fantastická čtyřka, kde Pedro Pascal jedná o ztvárnění Reeda Richardse, známého také jako pan Fantastic.
Problémy Marvelu pokračují, nový díl Avengers teď přišel o režiséra

Problémy Marvelu pokračují, nový díl Avengers teď přišel o režiséra

16. 11. 2023 | Novinky | Adam Homola

Významnou změnou v nadcházejícím filmu Avengers: The Kang Dynasty je novinka, že Destin Daniel Cretton odstoupil z role režiséra.