UMĚNÍ NA OBRAZOVCE

TIP TÝDNE

Veselé Vánoce, pane Lawrenci (Furyo / Merry Christmas, Mr. Lawrence)

Čtvrtek 13. května, ČT 2, 22.00

Do japonského zajateckého tábora za druhé světové války přibude zraněný, zesláblý, ale na duchu nezlomený major Celliers. Odmítá se podřídit sadistickým zvyklostem a jeho přítomnost nezadržitelně spěje ke zjevně spasitelství, když svým sebeobětavým gestem zachraňuje své bližní před běsněním věznitelů. Režisér Nagisa Ošima, jenž do hlavní role obsadil charismatického Davida Bowieho, zvolil rozvolnělé tempo vyprávění, v němž se otevřeně zahleděl na relativitu vyznávaných hodnot - to, co pro jeden civilizační okruh může být znamením cti, pro druhý je projevem krutosti. Pro Japonce vyznávající samurajský kodex byla totiž ponižující představa, že by chtěli přežít v zajetí podobně jako spojenečtí vojáci, a svým zajatcům dávají najevo své pohrdání. Ošima se dívá se vzácnou nezaujatostí, zkoumá propastné rozdíly v mentalitách i kulturních zvyklostech znepřátelených národů. Svůj film musel natočit v koprodukci s Anglií, protože v Japonsku nesehnal dosti finančních prostředků.

FILMY

Werckmeisterovy harmonie (Werckmeister harmoniák)

Pondělí 10. května, ČT 2, 21.20

Maďarský režisér Béla Tarr se vyznačuje pochmurnými (a někdy i neúnosně dlouhými) pohledy na všestranně rozvrácený venkov, kde vyhasly poslední záblesky lidství, kde převládá animální živoření bez jakýchkoli vyhlídek. A Tarr jen nezúčastněně pozoruje titěrné dění, které může vést k explozi nahromaděné nespokojenosti a ustavičné frustrace. V tomto černobíle natočeném filmu přijíždí do jednoho takového zapadlého městečka cirkus, jehož jedinou atrakcí je vycpaná velryba. Všichni se těší na prohlídku, ale místní vedení představení nepovolí - a náhle probuzený hněv davu se mění v neovladatelnou sílu. Film, jehož název odkazuje k německému hudebnímu teoretikovi z doby baroka, aspiruje na rozměr podobenství a vnímavějšího diváka, pokud se podvolí zvláštnímu vypravěčskému uspořádání, jistě osloví.

Umírání za dlouhého dne (The Long Day's Dying)

Středa 12. května, ČT 2, 22.45

Od vzniku válečného dramatu Petera Collinsona uplynula bezmála čtyři desetiletí, avšak výpověď o skupince specialistů-výsadkářů, kteří působí v týlu nepřítele, dodnes vzrušuje svou syrovostí i autenticitou. Pojednává o skupince mužů, pro něž se bezhlasé zabíjení stalo běžným úkonem, které však také popohání pud sebezáchovy. Vynikající je herecké ztvárnění, prosté jakékoli okázalosti - vévodí mu David Hemmings, nedlouho předtím proslavený Zvětšeninou.

Marian

Pátek 14. května, ČT 2, 22.45

V téměř dokumentárních odstínech pojednal režisér Petr Václav příběh vykořeněného cikánského outsidera, jenž se nedokázal sžít s většinovou společností, marně svými odmítavými, agresivními postoji dával najevo zoufalou touhu po lásce, pro vřelém doteku. V dětských domovech sice získal hmotné zajištěné, ale obklopovala jej samota, nepoznal cit - a neuměl ho ani opětovat. Film je podrobnou sondou zkoumající zrod deprivovaných lidí, kteří překročili osudový práh bezcitnosti a násilí, od něhož není návratu. Snímek uspěl na filmovém festivalu v Locarnu.

O bláznech jen dobré

Sobota 15. května, ČT 2, 12.45

Podle scénáře Jana Trefulky vznikla počátkem 90. let inscenace, která poskytla velkou příležitost Stanislavu Zindulkovi, herci sice tak říkajíc druhého sledu, ale schopného zaujmout i v náročné charakterové studii. Pod režijním vedením Milana Růžičky ztělesnil stárnoucího muže, pro něhož blízkost smrti znamenala radikální přehodnocení dosavadních postojů. Odešel z domova, našel si novou ženu a vůbec se bohatýrsky snažil dohnat vše, co dosud zameškal.

Jiný člověk

Neděle 16. května, ČT 1, 20.00

Další epizoda z volného cyklu Oběti (scénář Miroslav Sovják, režie Petr Slavík) se zabývá obtížemi mezirasového soužití. Hlavním hrdinou je úspěšný romský podnikatel, jenž spokojeně žije s bílou ženou - avšak svou poctivost a svědomitost musí deklarovat intenzivněji než kdokoli jiný. Muž se zřekl svého původu, chce plně vplout do majoritní společnosti, jenže nepočítá s tím, že jeho postoje, diktované věčnou opatrností, mohou jeho dospívajícímu synu připadat zbabělé. Vzpoura proti rodičovské autoritě má však tragickou dohru. I když přijmeme přesvědčivé herecké výkony (najmě Iva Gogála, jemuž Veronika Žilková spíše jen přihrává), vadí spekulativnost celého projektu, která záslužný nápad marní ve spleti motivických schválností a tezovitých promluv.