Rocco - recenze dokumentu o životě slavného pornoherce

20. 3. 2017 12:32 - Francouzký dokumentární film nám umožní nahlédnout do intimního života (ve všech smyslech těch slov) slavného italského pornoherce Rocca Siffrediho (který má rád Prahu). Dozvíme se něco o zásadních osobních událostech, které formovaly jeho myšlení a jeho přístup k práci. A sledujeme, jak natáčí svůj poslední pornofilm, kterým se chce s touto branží definitivně rozloučit (ve svých 52 letech).

Archiv

Nejprve si odbudeme to, co vás jistě zajímá nejvíc: V dokumentu Rocco je mnoho full frontalů, mnoho jiných frontalů a mnoho jiných full něčeho. I nějaké ty penisy. Ale žádná penetrace vidět není (i když je zřejmé, že k nim v průběhu natáčení dochází).

Zajímavé je, že to všechno je velmi decentně a "artově" nasnímáno, rozhodně lépe než většina pornofilmů. Filmaři byli profíci a dali záběrům zajímavou vizuální podobu, která je umělecká, místy i erotická (když vidíme, jak Rocco natáčí), ale nenazval bych ji pornem.

Někteří diváci budou možná šokováni tím, že vznikl film, ve kterém se mluví o souložení a je v něm souložení vidět (a nejen souložení, občas třeba taky ruka v puse a následně decentní zvracení do rozkroku). Na internetu ale rozhodně najdete (zdarma) mnohem brutálnější věci a film rozhodně není o tomhle (jde celkem jen o pár zlomků sekund, které dávají tušit, že se dělo cosi hardcore).

A o čem tedy Rocco je?

Částečně o tom, jak Rocco vypráví o svém životě. Velmi intimní věci, které možná ještě nikomu nevyprávěl - například jak orálně znásilnil kamarádku své matky na smuteční oslavě (po smrti té matky). A jiné historky o tom, jak je otrokem svého penisu a porno je pro něj způsobem, jak nezešílet. Inu, Rocco určitě není "normální", ale rozhodně není hloupý. Nevzrušivý způsob, jakým vypráví o extrémních věcech, je působivý. Bohužel, ne všechny jeho historky jsou stejně zajímavé, a u většiny z nich nevidíme žádný vizuální doprovod, který by byl něco víc než "esteticky ucházející, s vyprávěnou historkou ale nesouvisející". Scén, kdy Rocco s někým jiným mluví o nějakých hlubších věcech (např. se svými dvěma pubertálními syny) je málo a ostatní subjekty většinou nejsou tak otevřené jako titulní hrdina.

Mnohem zajímavější jsou "historky z natáčení", které vidíme v celé jejich syrovosti, občas jsou skutečně dojemné (kolegové a kolegyně Rocca obdivují, možná až idolizují, Rocco naopak je ke kolegyním naprosto ohleduplný za všech situací, i při nejbrutálnějších pornoscénách), a občas jsou neskutečně vtipné, jako něco z Borata nebo od Monty Python. Například když kameraman zapomene při úvodních záběrech souložící scény odstranit clonu z objektivu, ale znova se to natočit nedá, protože mezitím už se brutálně souložilo a kostýmy jsou roztrhány. Nebo příprava Roccova grandiózního "posledního filmu", ve kterém bude symbolické ukřižování, anděl a možná i čert, když zbudou peníze...

V těchto scénách uvidíme jednak Roccovy herecké kolegy (včetně Jamese Deena a Kelly Staffordové), a jednak různé postavičky ze zákulisí pornoprůmyslu (včetně Marka Spieglera a Roccova bratrance - kameramana). Tyto scény jsou většinou naprosto fascinující a budily ve mně střídavě návaly smíchu a respekt k většině těch lidí, kteří možná jsou něco jako Ed Wood, ale to neznamená, že by měli ve srovnání třeba s Christopherem Nolanem menší zápal pro své řemeslo nebo menší touhu natočit něco nadčasového.

Protože se většina z vás pravděpodobně v zákulisí pornprůmyslu nepohybovala a pohybovat nebude, je tento film jedinečnou příležitostí tam nahlédnout. Tedy, ne jedinečnou, ale překvapivě kvalitně natočenou.

Hodnocení: 80%