Drobná herečka, která dovede stejně přesvědčivě zahrát vyšinutou vražedkyni i oběť násilí, sužovanou nočními můrami. Proslula rolemi žen, které se setkávají s nepochopením ve svém okolí. Týká se to nejen spisovatelky Dorothy Parkerové v životopisném dramatu Mrs. Parker a začarovaný kruh, ale jistým zvráceným způsobem i psychopatické Hedy v psychothrilleru Spolubydlící. V posledních letech ji vídáme spíše ve vedlejších úlohách, a to například v dramatu Road to Perdition (2002) či v thrilleru Piková trojka (2003).

Jennifer Jason Leighová (vlastním jménem Jennifer Lee Morrowová) se narodila 5. února 1962 přímo v samém srdci zábavního průmyslu, v Hollywoodu. Jejími rodiči jsou herečka a scenáristka Barbara Turnerová a herec Vic Morrow (jeden z protagonistů slavné Džungle před tabulí zemřel v roce 1982 při natáčení filmu Twilight Zone). Nepřekvapí proto příliš, že se i Jennifer již odmala soustředila na herectví. Její drobné roličky v dramatu Death of a Stranger (1973) či v detektivní sérii Baretta (1977) šlo ještě snadno přehlédnout. Již v roce 1976 ale začala studovat hraní na Lee Strasberg Institute v Los Angeles a zakrátko se výrazněji prosadila na divadle i v televizi. V roce 1979 získala první ocenění, a to za výkon ve hře Michaela Cristofera Krabice stínů. Od roku následujícího se pak Jennifer pravidelně objevovala na televizní obrazovce, kde zaujala jak v psychodramatu Město andělů (1980), tak především v dramatu Nejhodnější holka na světě (1981). A že se Leighová připravila na roli anorexií trpící Casey opravdu svědomitě, svědčí více než 40 kilogramů, které před natáčením shodila.

Po hlavní úloze v psychothrilleru Cizí oči (1981), kde se coby hluchá a slepá Tracy brání atakům sériového vraha, přišel úspěch v podobě dnes legendární teenagerské komedie Zlaté časy na Ridgemont High (1982). Ve snímku, kde na sebe poprvé výrazněji upozornili například Sean Penn či Nicolas Cage, si Jennifer zahrála středoškolačku potýkající se s nechtěným těhotenstvím. Ještě před svými dvacetinami tak Leighová patřila k největším talentům Hollywoodu. A zároveň začínalo být zřejmé, jakými rolemi se bude jednoho dne její filmografie jen hemžit: již tehdy byla považována za specialistku na citově nevyrovnané ženy, které jsou stíhány ranami osudu a marně při tom hledají oporu u svých blízkých. A tak jsme ji mohli vidět v úloze dívky k prostituci přinucené (drama Girls of the White Orchid, 1983) i ženy smířené s prodáváním svého těla (jako prostitutka Tralala v násilné krimi Poslední útěk do Brooklynu, 1989, která prožije krátkou lásku s mladým vojáčkem, či jako naivní Susie v thrilleru Miami Blues, 1990). V historickém dramatu Paula Verhoevena Krev a maso (1985), zachycujícím drsné mravy středověku, hrála mladičkou šlechtičnu unesenou skupinkou odbojných žoldáků. Krimidrama Opojení (1991) pak Leighové nabídlo úlohu policistky, která podléhá kouzlu drog.

Na vrcholu slávy stanula Jennifer Jason Leighová s počátkem let devadesátých, kdy se představila nejen v kasovním trháku Rona Howarda Oheň (1991), ale i v několika výrazných úlohách, za něž si odnesla řadu ocenění. Plachou Hedy, která stále více terorizuje svou novou kamarádku Allison (Bridget Fondová) byla v thrilleru Spolubydlící (1992). Romantická komedie bratrů Coenů Záskok (1994) nabízela roli ve stylu Hollywoodu 30. let: Leighová se objevuje coby cynická novinářka, která odhaluje tajemství úspěchu prosťáčka v čele nadnárodního koncernu. Životopisně laděný snímek Mrs. Parker a začarovaný kruh (1995) pak znamenal titulní úlohu nekonvenční spisovatelky Dorothy Parkerové, jíž se osudnými stávají alkohol a deprese. Do dvou svých filmů navíc Jennifer obsadil i klasik americké kinematografie Robert Altman; drobnou úlohu v dramatu Prostřihy (1993) následovala hlavní role v thrilleru Kansas City (1996).

Období velké slávy však brzy skončilo a Jennifer opět směřovala mezi představitelky psychicky narušených nešťastnic (v dětství zneužívaná Selena v adaptaci Stephena Kinga Dolores Claiborneová, 1995; citlivá a rodinou nepochopená Caroline v learovském dramatu Prokletá farma, 1997). Spásou se pro ni měli stát snímky nezávislých tvůrců, jako byl thriller Davida Cronenberga xXistenZ (1999). Příklon k nezávislým kulminoval, když se Leighová objevila v dánském filmu natočeném podle pravidel manifestu Dogma 95 Král je živ (2000). Se spoluhráčem ze slavného broadwayského představení Kabaretu z roku 1998 Alanem Cummingem pak napsala a zrežírovala nízkorozpočtovou tragikomedii Nepovedený večírek (2001), která za účasti mnoha hollywoodských celebrit vyprávěla o párty plné… hollywoodských celebrit. Zejména na festivalech film nicméně sklidil značný ohlas. K nejvýraznějším hereckým příležitostem v posledních letech jednoznačně patřilo psychodrama Mechanik (2004) s Christianem Balem jako dělníkem bojujícím s vlastními vizemi, v němž se Leighová představuje v úloze stárnoucí prostitutky. Její doménou se však pomalinku stávají úlohy vedlejší: představila se po boku Toma Hankse v gangsterském dramatu Road to Perdition (2002), v erotickém thrilleru Jane Campionové Piková trojka (2003) či v thrilleru Svěrací kazajka (2005). Po čase se do tuzemských kin vrací v intelektuálštině Synecdoche, New York (2009).

I přesto, že se už s Jennifer Jason Leighovou nesetkáváme na plátnech kin tak často, jako tomu bylo v letech devadesátých, stále patří mezi několik málo osobností, jež se nebojí riskovat a přijmout roli, která rozhodně nevylepší jejich image, ale která je velkou hereckou výzvou…