Americká režisérka Sofie Coppola získala hlavní cenu na benátském festivalu

13. 9. 2010 19:00 - Hlavní cenu Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách získal dnes film Somewhere (Někde) americké režisérky Sofie Coppoly. Jde o příběh hollywoodského herce, který prožívá život plný excesů a ztrácí kontakt s reálným světem do doby, než mu do života vpadne jeho jedenáctiletá dcera.

Archiv

V prostředí festivalu je ocenění filmu Somewhere Zlatým lvem považováno za překvapení, neboť reakce na toto drama byly v Benátkách smíšené.

Předseda poroty, režisér Quentin Tarantino řekl, že porota zvolila tento film jako vítězný jednomyslně díky jeho "uměleckým kvalitám". "Film nás okouzlil od prvních scén a pokaždé, když jsme začali diskutovat, jsme se k němu vraceli," vysvětlil při vyhlašování cen. "Je to příběh filmové hvězdy, která objevuje prázdnotu svého života očima své jedenáctileté dcery. Je to portrét dnešního L.A."

Coppola, která od dětství vyrůstala ve světě filmu díky svému otci, režisérovi Francisi Fordovi Coppolovi, vychází ve filmu částečně ze svých vlastních zkušeností mladé dívky, která cestovala s otcem z hotelu do hotelu. "Děkuji svému otci za to, co mě naučil," řekla po převzetí ceny držitelka Oscara za scénář k filmu Ztraceno v překladu.

Sofia Coppola

Zvláštní cenu poroty dostal thriller Essential Killing polského režiséra Jerzyho Skolimowského. Představitel hlavní postavy v tomto filmu, Američan Vincent Gallo byl zároveň oceněn za nejlepší mužský herecký výkon za roli afghánského uprchlíka, který se ocitne ve střední Evropě. Herec je na plátně nepřetržitě 83 minut, aniž promluví jediné slovo. Nepromluvil ani při převzetí ceny na slavnostním ceremoniálu v Benátkách.

Cenu za nejlepší ženský herecký výkon obdržela mladá Francouzka Ariane Labedová za roli ve filmu Attenberg řecké režisérky Attiny Rachel Tsangari. Cenu za režii dostal španělský režisér Álex de la Iglesia za film Balada triste de trompeta (Smutná balada o trubce). Tento film dostal zároveň cenu za nejlepší scénář, jehož autorem je rovněž Álex de la Iglesia.

Ocenění za celoživotní dílo převzal na festivalu osmasedmdesátiletý americký režisér a producent Monte Hellman, kultovní postava nezávislého filmu 70. a 80. let. Do soutěže šel s nízkorozpočtovým filmem Road to Nowhere (Cesta nikam).

Tarantino se musel od zahájení festivalu hájit před střetem zájmů vzhledem ke svým osobním svazkům se dvěma soutěžícími: "Je pravda, že v této soutěži je hodně lidí, které dobře znám, ale nijak mě to neovlivnilo, moje integrita hovoří sama za sebe," ujišťoval. Narážky se týkaly Sofie Coppoly, která bývala Tarantinovou partnerkou, a režiséra Monteho Hellmana, který Tarantina objevil a v roce 1992 mu produkoval jeho první film Gauneři.

Navzdory různým prognózám nejstarší festival na světě neocenil pozoruhodný chilský film Post mortem Pabla Larraina, který se vrací ke státnímu převratu v Chile v září 1973, při němž byl svržen Salvador Allende.

Přežít svůj život

O Zlatého lva soutěžilo na 67. ročníku festivalu 24 filmů, mezi nimiž nebyl žádný z České republiky. Mimo soutěž byl promítnut snímek Jana Švankmajera Přežít svůj život.

Benátský festival je nejstarší svého druhu na světě - poprvé se konal už v roce 1932. Zároveň je jedním z nejprestižnějších. V roce 1947, kdy se ještě hlavní ocenění jmenovalo Velká mezinárodní cena, na něm zvítězil film československého režiséra Karla Steklého Siréna. Mezi pozdějšími držiteli Zlatých lvů bylo mnoho nejslavnějších osobností světového filmu jako Akira Kurosawa, Michelangelo Antonioni a Luis Buňuel.