První "Třístovka" byla v roce 2006 jako blesk z čistého nebe – akční jízda od začátku do konce, která po všech předešlých pokusech konečně přišla s relativně levným filmem, z něhož na všechny strany prýštila silná stylizace záměrně připomínající komiks. Však ostatně jejímu režisérovi Zacku Snyderovi snímek ve filmovém světě zajistil dostatečně silnou pozici, aby se pustil do natáčení "nezfilmovatelných" Watchmenů a loni nakousl i prestižního Muže z oceli.

Silná byla však už předloha, totiž komiks z pera Franka Millera a Lynn Varley. Ironií osudu byl sám komiks inspirován jiným filmem, Bitvou z Thermopyl z roku 1962. Podobnost obou filmů ostatně pikantně vypíchl fanouškovský trailer, který zmixoval audio z filmu nového s obrazy z filmu starého...

zdroj: YouTube.com

Při podobně přežvýkané historii tak vlastně není úplně šokující, že 300: Bitva u Thermopyl z roku 2006 se historie drží se silou Mahatmy Gandhiho. Finálnímu vyznění to navzdory kritice vadí pramálo. Není snad lepšího snímku pro videoherní generaci, než sledovat esteticky vymazlené krájení nabíhajících panáků několika drsňáky, komplet i s občasným bossem. V době gradující války v Iráku byl navíc snímek, jenž reprezentoval hezké bílé muže v konfliktu s degenerovanými Peršany, dostatečně kontroverzní, aby se dostal i do politických médií. Nedá se však říct, že ani dřívější snahy o zachycení bitvy by na tom byly s „realističností“ o mnoho lépe – jak dokládá třebas olejomalba Leonidas v Thermopylách z počátku 19. Století.

zdroj: tisková zpráva

Takhle si představovali umělci život "u Thermopyl".

Tenkrát při řecko-perských válkách

Pokračování to však bude mít mnohem těžší – chybí mu jakýkoliv komiksová předloha, která by určila tempo a zajistila větší porci fanoušků (tu sice nabral už první film, jeho fanoušci jsou však k pokračování spíše skeptičtější), stejně tak je fuč étos novinky či atmosféra konfliktu západu a Orientu. Pomáhá si proto kapkou více známých tváří, především Evou Green. Navíc se může spolehnout alespoň na původní zdroj celého příběhu: historii. 

300: Vzestup říše tak zjevně vypráví zbytek příběhu o střetu řeckých států s dominantní silou éry, perskou říší. Řecko-perský konflikt trval souhrnně 51 let, přičemž ty nejšťavnatější bitvy (Marathón, Thermopyly a Salamíny) se odehrály v prvních dvou dekádách. Z hlediska běhu dějin měl konflikt dalekosáhlé důsledky na vývoj západní i orientální civilizace, vítězný souboj "Davida s Goliášem" o zachování autonomie řeckých městských států je ostatně příkladem par excellence, jež dodnes inspiruje všelijakou fikci.

zdroj: tisková zpráva

Skutečnou míru "prznění" historie před promítáním 300: Vzestup říše nelze úplně odhadnout, leccos však napovídá už jen umělecká licence v případě 300: Bitvy u Thermopyl. Z filmové zápletky tak byly odstraněny další, podpůrné řecké jednotky (ve skutečnosti snad až kolem 20000 mužů) stojících proti sice početnější perské armádě, přesto však jdoucí výrazně pod milionové masy zobrazené ve filmu (dnes odhadována na 70 až 300 tisíc mužů). Neznamená to však, že historická předloha dvojky nezní podobně šťavnatě jako romantizovaný zápis boje 300 Spartanů proti nekonečné přesile. 

zdroj: Archiv

Kapka pravdy mezi triky

Ve "dvojce" má totiž dojít jak na vykreslení námořní bitvy o Artemision, tak i námořní bitvy u Salamíny. Právě druhá jmenovaná je dle dostupných historických popisů nejméně podobně velkolepá jako bitva u Thermopyl. Řecká flotila zde stále proti dvojnásobně silné převaze, a dokonce i lépe vycvičeným perským námořníkům. Součástí perské flotily byla i „zběhlá“ královna Artemisia, kterou ve filmu hraje právě Eva Green. Řecká flotila pod vedením Themistokla však měla výhodu úzkého postavení u pobřeží a Peršané tak na ni mohli útočit jenom v omezeném počtu (podobně jako pěchota u Thermopyl), a stejně tak ji hrála do karet dobový námořní taktika narážení do nepřátelských lodí a naloďování pěchoty na její palubu. Pro tu byla lépe uzpůsobena konstrukce řeckých trirém. Peršané navíc měli smůlu v zabití svého admirála již v úvodu bitvy. 

zdroj: tisková zpráva

Smrt perského admirála u Salamisu

Když se pak konflikt začal dále vyvíjet nepříznivě pro perskou stranu, došlo i na tak pikantní výjev, jako snaha lodi s Artemisií na palubě uprchnout – proto královna dle legendy narazila do perské lodi, aby pronásledující athénské zmátla a ukázala jim, že není nepřítelem (pamatujte, v bitvě plné obsazování jiných lodí). Právě výkon Evy Green, společně s prostorem pro Lenu Headey (jež mezi oběma filmy získala slávou svou účastí na seriálu Hra o trůny) je podle prvních recenzí příjemným bonusem v porovnání s průměrným výkonem představitele Themistokla, Sullivanem Stapletonem.

Historické anály tak stále nabízejí větší než malou porci epiky a nečekaných rozuzlení, z nichž si filmaři stále mohou vyďobat ty pravé momentky pro svou notně stylizovanou verzi příběhu. Jejich realizace však proto stojí a padá jedině s režií pod vedením Noama Murra. Pro něj snímek bude teprve druhým filmem v kariéře po průměrném Samotáři z roku 2008. Jak se s tím popral, můžeme rychle zjistit v kinech.